Konference "Peer Review: Its Present and Future State", Praha, 12. a 13. října 2006
Grantová agentura České republiky společně s Evropskou vědeckou nadací - European Science Foundation (ESF) a se sdružením představitelů evropských grantových agentur EuroHORCs (European Heads of Research Councils) uspořádaly nejprve ve dnech 12. a 13. října 2006 konferenci o posuzování kvality ve vědě (pod názvem Peer Review - Its Present and Future State), na ní navazovalo 13. října 2006 předání cen mladým vědeckým pracovníkům - EURYI Awards (European Young Investigators Awards) a 14. října 2006 plenární zasedání EuroHORCs.
Konference se zúčastnilo cca 140 účastníků. Mezi nejvýznamnější patřili ředitel US National Science Foundation Arden L. Bement, Jr., hlavní editor Nature Philip Campbell, generální ředitel japonské JSPS Motoyuki Ono, prezident ESF Ian Halliday, tehdejší prezident EuroHORCs a současný prezident holandské NWO Peter Nijkamp, viceprezident Max-Planckovy společnosti Kurt Mehlhorn, šéf ESF Bertil Anderson a mnozí další. Většina evropských grantových agentur a rad vyslala do Prahy své čelné představitele, kteří přijeli jednak ze zájmu o tématiku, jednak v souvislosti se sobotním valným shromážděním.
Důvodem konání konference byla skutečnost, že přestože se princip hodnocení vědecké práce a návrhů vědecké práce pod heslem peer review užívá od r. 1690, kdy byl použit v britské Královské učené společnosti, stále je možné na něm mnohé zdokonalovat. Hned první řečník konference, Graham Stroud, reprezentující Evropskou komisi, informoval o tom, že hlavní rysy hodnotícího procesu návrhu grantů v 7. rámcovém programu se nebudou příliš lišit od stávajícího procesu v 6. rámcovém programu, nicméně Komise bude v menší míře než dosud organizovat panelové hodnocení v Bruselu a více bude využívat moderních komunikačních prostředků, videokonferencí atd.
Podobné reformační kroky připravuje také Národní ústav zdraví – National Institute of Health (NIH), jak vyplynulo z referátu šéfa Centra pro vědecké hodnocení NIH Tonyho Scarpy. Podle něj je v současné době k dispozici v USA pro potřeby hodnocení NIH grantů 2 500 videokonferenčních center, používají se však také diskuse po Internetu s příslušným utajením. NIH má tři termíny pro podávání grantů v průběhu roku a uvažuje o jejich snížení na dva. Přitom se počet žádostí o grant v posledních sedmi letech zvýšil z původních 46 tisíc na 80 tisíc. Philip Campbell se zmínil o některých specifických rysech posuzovacího procesu v Nature - nemají ediční radu, každý z dnes již velké skupiny časopisů Nature má obvykle pět editorů, odmítnuto je 90 % žádostí o uveřejnění zprávy. Stručně také charakterizoval výsledky nedávného pokusu Nature o veřejný posuzovací proces nabídnutých článků, který zřejmě neskončil příliš úspěšně. Problematikou volného přístupu k časopiseckým publikacím a současnými možnostmi, které v tomto směru nabízí Internet, se zabýval vice-prezident Max-Planckovy společnosti Kurt Mehlhorn. Ředitel Ústavu pro výzkumné informace DFG Stefan Hornbostel informoval účastníky konference o výsledcích hodnocení posuzovacího procesu grantů v DFG, které provádí jeho ústav, a které ukázalo, že 60-80 % hodnocení grantů probíhá v DFG bez problémů a správně. V projevu ředitele Engineering and Physical Sciences Research Council UK O´Reillyho zazněla slova o tom, že je vhodné specifickými prostředky podporovat tzv. high-risk projekty, což již několik let například provádí britská soukromá nadace Wellcome Trust. Dění v této nadaci komentovala její pracovnice Liz Allen, která uvedla, že nadace se v současné době zabývá hodnocením výstupů z grantů a dospěla k předběžnému závěru, že velkoobjemové granty přinášejí kvalitnější výsledky.
Konference pokračovala v odpoledních hodinách paralelními sekcemi, které se zabývaly: metodikou hodnocení grantových návrhů, hodnocením institucí a specifickými rysy hodnocení grantů v evropských institucích typu EMBO nebo COST. Referát Pavla Chrásky a Josefa Syky byl zaměřen na popis činnosti GAČR a na problémy, které se v souvislosti s hodnocením grantů vyskytují, např. otázka financování expertů za posudky. Diskuse, která se k tématu rozvinula, ukázala, že převážná většina grantových agentur ve světě v případě posuzování grantů základního výzkumu posuzovatele nehonoruje. Henrik Bruun referoval o výzkumu, ve kterém se na základě zakázky finské Akademie (Finská grantová agentura pro základní výzkum) zabýval hodnocením mezioborového výzkumu. Výsledky ukázaly, že alespoň ve Finsku není mezioborový výzkum znevýhodňován a úspěšnost grantových přihlášek je prakticky stejná jako v oborovém výzkumu.
O specifických rysech posuzovacích procesů grantů a obecně o charakteristikách svých organizací hovořili představitelé ruské, čínské a korejské grantové agentury. Autorem velmi zajímavého sdělení v sekci o posuzování institucí byl ředitel švédské grantové agentury Par Omling, který popsal nový systém institucionálního financování univerzit (Linneaus grants) ve Švédsku, kdy část prostředků se rozděluje prostřednictvím této agentury grantovým způsobem, o granty soutěží rektoři švédských univerzit. Hodnotitelé grantových aplikací jsou v tomto případě pouze zahraniční. Technicky velmi zajímavou přednášku přednesla Nicole Haeffner-Cavaillon z francouzské instituce pro lékařský výzkum INSERM. Informovala podrobně o bibliometrickém výzkumu, který slouží jako podklad pro hodnocení jednotek INSERM. Na závěr upozornila na to, že přes dokonalost bibliometrické analýzy vědeckých výstupů není možné vědeckou instituci hodnotit bez současného hodnocení experty, nejlépe při návštěvě na místě. Teoreticky se otázkou peer review zabývali pracovníci privátní Vídeňské nadace pro vědu a techniku Klaus Zinoecker a Michael Stampfer. Ve svém referátu porovnávali účinnost současných systémů peer review a randomizovaných strategií a loterií.
V závěrečné sekci konference zaznělo několik zajímavých plenárních přednášek. Arden L. Bement Jr. uvedl ve svém příspěvku, že NSF dostává každoročně 40 tisíc grantových přihlášek a uděluje přibližně 10 tisíc grantů. Na posuzování grantových návrhů pro NSF se každoročně účastní 250 tisíc posuzovatelů. NSF také vyvíjí nový systém pro zvýšení kvality a transparentnosti posuzovacích procesů. Pro účastníky konference byl také velkým přínosem referát o aktuálním stavu European Research Council, který přednesl místopředseda jeho vědecké rady Daniel Esteve. ERC hodlá v r. 2007 udělit 200-300 pětiletých grantů v hodnotě 1-2 mil. EUR na rok, a to pro mladé vědecké pracovníky. Granty pro pokročilé (advanced) vědecké pracovníky začnou být udělovány později. Známy jsou již také jednotlivé tematické panely a informace o posuzovacím procesu. Poněkud specifický přístup k posuzování grantů existuje v hlavní japonské grantové agentuře pro základní výzkum (Japan Society for Promotion of Science). Její prezident Motoyuki Ono sdělil, že agentura dostává každoročně více než 100 tisíc žádostí o grant, podaných v jednom termínu v listopadu. Každý interní posuzovatel JSPS má za úkol posoudit více než 200 grantů, celková úspěšnost aplikací je kolem 24 %. Poslední plenární přednáška konference zazněla z úst redaktora Science Stephena J. Simpsona. Ve své přednášce se pochopitelně nemohl nezmínit o selhání peer review v případě podvodu korejského badatele Hwanga, jehož dvě práce vyšly právě v Science. Naznačil určité možnosti kontroly dat, především obrazových, ale současně vyslovil přesvědčení, že některé dokonalé falzifikáty ani sebelepší peer review proces neodhalí. V závěrečné části konference shrnovali účastníci získané poznatky, které se mj. stanou součástí tzv. Member Fora v ESF.